Po loňském prvním a poněkud nesmělém pokusu byl letošní koncert bohatší na jednotlivá čísla i na žánry. Nepochybně se zúročil další rok studia a koneckonců i uzavření celého prvního tříletého cyklu. Zahrály zobcové flétny, zazněl i sólový zpěv, nejvíce však bylo klavíru. Není divu, o tento obor je nepřekvapivě nejvíc zájemců.
Koncert zahájily „zobcovky“. Lydia Baštecká jedním z barevných ragtimů Jaromíra Novotného a Irena Ungerová Klip šou Miroslava Hoška. Obě za sympaticky rytmického a podnětného doprovodu Františka Fraňka. Tyto dvě flétnistky pak v duetu zahrály jednu větu z triosonáty Joachima Quantze. Bylo to jedno z mála čísel klasické vážné hudby a zdá se, že naturelu či schopnostem účinkujících více vyhovuje „lehčí“ a snad i líbivější styl, čímž ho ani v nejmenším nechci zlehčovat. Sama ho hraji velmi ráda. Klavíry byly tentokrát výlučně čtyřruční. Mít vedle sebe lektorku je určitá jistota a navíc „Čtyři ruce zmohou více“. Výsledek byl velice pěkný. Vystoupily studentky Milena Arnoštová, Danuše Bicková, Iva Kitlerová, Hana Dvořáková a Lydia Baštecká. Ze skladatelů byla většinově zastoupena Cathrine Rollin, jedenkrát Anton Diabelli a P.I. Čajkovskij. Sólově zazpívala Ester Blažková, nejprve za doprovodu zvukové nahrávky, ale poté i s živým souborem. Ten si od loňska jednak zvolil vlastní sympatické jméno „Seniors Club Band“ a našel si v Haně Kubínové zkušenou a evidentně ostřílenou zpěvačku. Danuše Bicková (klavír a klávesy), Jan Plichta (baskytara) a Jaroslav Müller (bicí) za spolupráce a vedení Františka Fraňka (kapelník a klávesista) a Pavla Čermáka (elektrická kytara) vyplnili druhou polovinu koncertu.
Na závěr opět společná fotografie a radostné sdílení prožitků z muzicírování. A mně znovu nezbývá než poděkovat za tuto možnost seberealizace v seniorském věku panu řediteli ZUŠ Zbyňku Mokrejšovi a všem obětavým lektorům.
Lydia Baštecká
